Klasická montáž panelů opatřených rámy na nosnou konstrukci střechy je zatím značně rozšířenější než integrované varianty a je také stále optimální z pohledu dosažitelných nákladů na jednotku instalovaného výkonu.

Hlavní rozdíly mezi jednotlivými instalacemi pak spočívají především v následujících parametrech:

Typ střechy

  Podle dvou základních typů střechy - rovné a šikmé dochází i k volbě upevňovacího systému pro panely. V případě krystalických panelů (mono i poly) jsou na rovnou střechu montovány panely obvykle do řad vzdálených od sebe tak, aby nedocházelo k vzájemnému stínění. V návaznosti na volbě požadované úrovně odstínění (kdy nejhorším případem je poloha slunce při zimním slunovratu - 16,5° nad obzorem) a sklonu panelů (obvykle 25-35°) vychází vzdálenost mezi řadami na 2,5-3,5 násobek jejich výšky.

U šikmé střechy jsou jednotlivé řady panelů montovány těsně vedle sebe s montážní mezerou do 2 cm. Tato konstrukce je pak obvykle jednodušší a lehčí a větší je i využití dostupné plochy. Horší je však většinou přístup k jednotlivým panelům pro případ jejich opravy či demontáže.

Typ krytiny

U rovných střech jsou nejběžnější asfaltové či fóliové povrchy, kde je při montáži hlavním požadavkem zachování vodotěsnosti střechy. Montážní systémy pro tyto střechy mohou být buď samonosné nebo kotvené. Výhodou samonosných systémů (například s využitím betonových obrubníků) je snadnější montáž bez porušení střešní krytiny. U rovných střech by měl být vždy samozřejmostí statický posudek zatížení novou konstrukcí, přičemž u samonosných variant je třeba tento požadavek ještě dvakrát podtrhnout.

U šikmých střech se montážní systémy liší pro dvě hlavní skupiny krytin. Do první skupiny patří krytina z pálených či betonových tašek, kde se pro montáž nosné konstrukce obvykle využívá háků připevněných na nosné trámy pod krytinou. Ve druhé skupině jsou šindelové, plechové a fóliové střechy, pro které je vhodný systém využívající "kombišrouby", případně speciální úchytné systémy (např. pro trapézový plech).

Typ použitých panelů

Nejrozšířenější jsou panely s krystalického křemíku. Polykrystalické panely poznáte podle většinou modré až tmavě modré barvy, monokrystalické panely jsou pak většinou barvy černé a velmi často ve tvaru osmihranu (s mezerami ve tvaru bílých kosočtverců). O větší vhodnosti monokrystalických či polykrystalických panelů se dlouhodobě vedou diskuse. Náš komentář je takový, že energie vyrobená polykrystalickým či monokrystalickým panelem o stejném nominálním výkonu a výrobní kvalitě je stejná se vzájemnou odchylkou maximálně 1-2%.

Variantou ke krystalickým panelům jsou panely tenkovrstvé (thin-film) vyráběné různými technologiemi. Obecně nižší účinnost na jednotku plochy je u těchto panelů částečně kompenzována vyšším využitím difúzního světla a nižšími nároky na přímé sluneční záření.

Použité střídače

Dnešní kvalitní střídač (též invertor) umí nejen převést stejnosměrný proud na střídavý s vysokou účinností (obvykle >96%), ale je doplněn o moderní komunikační prvky usnadňující správu systému - minimálně grafický displej, komunikační rozhraní na Ethernet s možností vzdáleného monitoringu, statistické výstupy o výrobě a samozřejmě kvalitní diagnostika. V našem sortimentu naleznete střídače SUNWAYS, které kromě splnění uvedených požadavků disponují například i internetovým rozhraním v českém jazyce.

Nezbytným parametrem kvalitního střídače je i dostatečná záruka (dnes alespoň 5 let)

Velikost elektrárny

Obecně lze říci, že velikost (výkon) elektrárny v poměru k celkové spotřebě elektrické energie v objektu je jedním z určujících faktorů pro výsledné množství energie vyrobené elektrárnou a spotřebované přímo v objektu. Čím menší je poměr výroba elektrárny/spotřeba objektu, tím větší procento energie vyrobené elektrárnou je v objektu spotřebováno. Další informace jsou uvedeny v části s popisem kritérií pro návrh elektrárny.

Možnost optimalizace systému s ohledem na tvar a členitost střechy

Solární elektrárny jsou výrazně citlivé na změnu parametrů okolního prostředí - prach a nečistoty na panelech, zastínění panelu nebo jeho části, atd. Tyto faktory je možno eliminovat využitím optimalizačního systému, který kromě zvýšení výkonu umožňuje i detailní přehled nad elektrárnou a také zvyšuje její bezpečnost. Systém Maximizer je popsán v samostatné části tohoto webu.

Při plánování elektrárny se můžete rozhodnout také pro integrované řešení do střechy nebo obvodového pláště budovy.